Tahle hra je známá už ze středověkých obrázků, bavívali se s ní dospělí i děti. Na louku postavili starý hliněný hrnec dnem vzhůru a umístili pod něj drobnou odměnu. Prvnímu hráči zavázali oči, dali mu hůlku a postavili ho na čáru patnáct kroků od hrnce, tam se musel třikrát otočit kolem své vlastní osy, teprve pak se mohl poslepu vydat k hrnci. Když do něj udeřil hůlkou, měl nárok na cenu, která byla pod ním. Když se nestrefil, jeho pokus končil. Každý směl máchnout hůlkou jen jednou, přímo shora.
Zachovat přímý směr bez zrakové kontroly a umět odhadnout vzdálenost není snadné, zvlášť když se před startem člověk musí několikrát zatočit. A tak nejeden hráč jde místo k hrnci docela jinam, k velkému potěšení diváků, kteří jsou současně i soupeřícími hráči. Někdy je to komická pantomima, hráč s šátkem na očích je sice od cíle daleko a míří úpině jiným směrem, než stojí hrnec, a přesto našlapuje tak opatrně, jako kdyby měl o nádobu už už klopýtnout.
Až objevíte na skládce starý hrnec, vzpomeňte si na tuto znamenitou hru.